Předseda KORIDORU D8, z. s. Ing. Martin Klečka, Ph. D. : “Práce s lidmi je mnohdy předvídatelnější, než práce s molekulami.”
Předseda spolku měst a obcí KORIDOR D8 Martin Klečka žil dlouhodobě v Dánsku, kde se inspiroval fungováním tamní občanské společnosti. Vysokoškolské a následně doktorské vzdělání získal v oblasti organické chemie a díky dlouholeté vědecké činnosti má výborné analytické schopnosti. V práci jako outdoorový průvodce se pak naučil pracovat s lidským faktorem. Kdo je muž, který vede KORIDOR D8?
Již od střední školy se zajímal o dopravní stavby. ,,Odpočíval jsem u koukání do map, ve kterých jsem pozoroval, kde a jaké se budou stavět dálnice, v jaké jsou projektové fázi a byl jsem fanda do dopravy. Proto jsem si nemohl nevšimnout, že se povolování dopravních staveb dost prodlužuje, tehdy jsem si ale ještě nedokázal vysvětlit všechny důvody – včetně toho, jak moc investoři selhávají v efektivní komunikaci“. Přesto se po gymnáziu rozhodl vydat cestou chemie a nastoupil na VŠCHT. Během studia byl i rok na Erasmu ve Skotsku, což dle jeho slov byla velmi obohacující zkušenost. Po vysoké škole pokračoval na doktorát. Po roce doktorské studium opustil a začal pracovat v komerční sféře, kde se věnoval monitoringu klinickým studií ve farmaceutické firmě. Uvědomil si, že ho tato práce nenaplňuje a vrátil se na doktorské studium, které úspěšně dokončil. Během doktorského studia se začal věnovat průvodcovství po celé Evropě.
Cestování bylo jeho velkým koníčkem a tak spojil příjemné s užitečným. Právě během práce průvodce se i přesto, že je výrazný introvert, naučil pracovat s lidmi. ,,Na konci zájezdu vždy dostal člověk zpětnou vazbu od 45 lidí jestli je dobrý, špatný, co se líbilo a nelíbilo, takže to byla dobrá škola”.
Po dokončení doktorského studia žil v Dánsku, kde pracoval jako vědecký pracovník na univerzitách v Odense a v Kodani. ,,Hodně mě inspirovalo fungování dánské společnosti, která je schopna akceptovat státní zájem a stát je zároveň schopen uznat, že občanská společnost má nějaká práva, má nějaká legitimní očekávání a je potřeba najít konsenzus. Žádný vrchnostenský přístup.“
Když se vrátil zpět do Čech byl třičtvrtě roku na rodičovské dovolené se svým již druhým dítětem. V Čechách se opět začal věnovat vědecké činnosti. ,,Věnoval jsem se dále organické chemii, výzkumu ohledně stavebních bloků DNA. Postupně jsem začínal mít pocit, že jsem v chemii dosáhl maxima, co jsem schopný dát. Tam když začnete nějaký projekt, který má najít reálné uplatnění, tak ho počítáte na deset a více let a já si kladl otázku, jestli jsem ve čtyřiceti letech ochoten tohle znovu podstupovat, abych si na ovoce své práce sáhnul třeba v padesáti či šedesáti letech, navíc s velmi nejistým výsledkem.”
Problematiku dálnice D8 začal řešit trochu z donucení. Jeho manželka, kterou poznal během průvodcování, je spjata s regionem Podřipska. Martin Klečka měl však jinou představu o typu krajiny, kam by se chtěl nastěhovat, protože si uvědomoval velmi špatnou výchozí pozici Podřipska v době postupného oteplování. Přesto se nakonec s manželkou dohodli, že se nastěhují do Mnetěše přímo pod památnou Horu Říp, ale s vědomím potřeby nastartování změn co nejdříve. To neznamená nic menšího, než systémově změnit způsob uvažování o krajině a hospodaření v celé této zemědělské oblasti. Vedle toho se začaly být velmi aktuální plány na stavbu vysokorychlostní trať s rovněž obrovským dopadem do zdejší krajiny – nedalo by to nějak spojit? ,,Byl jsem obyčejný občan a když jsem se o hluk z dálnice D8 začal zajímat, tak mi někdo doporučil sdružení Koridor D8. Nevěděl jsem, že něco takového existuje, přitom existoval už od roku 2017. Proto obec Mnetěš, ve které bydlím, vstoupila za mojí pomoci do sdružení Koridoru D8 v únoru 2020. Věděl jsem, že malá obec proti velkému záměru nic nezmůže. Současně jsem ale chtěl udělat z hrozby VRT i příležitost, vždycky vidím sklenici vody raději poloplnou než poloprázdnou.”
Sdružení obcí a spolků Koridor D8 již od počátku své existence v roce 2017 společně koordinovaně spolupracují na ochraně obcí před negativními dopady investičních záměrů v širším okolí dálnice D8. Zabývají se například rozrůstající se investiční výstavbou v regionu, či změnami hlukových a emisních podmínek v důsledku staveb logistických areálů, těžebního a chemického průmyslu nebo liniových staveb. V jeho počátcích se podařilo zastavit stavbu významného logistického areálu a v průběhu roku 2020 začala poptávka po řešení problematiky plánované VRT z pohledu obcí.
Martin Klečka se výrazně zasazuje o rozvoj Koridor D8 již od první chvíle, kdy do něj vstoupil. Začal tvořit vizi, jak by mělo tehdy ještě sdružení bez oficiálního legislativního zakotvení fungovat. V květnu 2021 definoval priority společného postupu pro samosprávy u připravované VRT Podřipsko (viz. Krajinný plán) a stal se hlavním vyjednavačem vůči všem státním institucím. Současně v roce 2022 proběhla je transformace na spolek KORIDOR D8, který navazuje na vše, proč historicky sdružení v roce 2017 vzniklo.
V červenci 2022 přerušil vědeckou činnost a od té doby se plně věnuje práci pro KORIDOR D8. Z vědeckého prostředí si do nové práce přinesl zejména analytické uvažování, systematičnost, kombinační dovednosti i odolnost vůči neúspěchu. „Práce s lidmi je mnohdy předvídatelnější, než práce s molekulami, protože není nic depresivnějšího, než stokrát neúspěšně opakovat pokus. U lidského faktoru se aspoň něco děje a není to stokrát nic.” Řídí se tím, že když jste o něčem přesvědčení, že to má smysl, tak se nemůžete nechat odradit. Musel získat spoustu nových dovedností, zejména pochopit fungování samospráv, úřadů a správního a územního práva. Možná právě ta čistá hlava, díky které mohl být Martin Klečka troufalejší, umožnilo KORIDORU D8 takový posun.
Předsedou KORIDORU D8 se Martin Klečka stal v prosinci roku 2022. „Raději tvořím, než bořím. Chci aby byl KORIDOR D8 vnímán jako konstruktivní partner, který přichází s nějakými řešeními, které jsou k diskuzi. Negativní energie nemůže fungovat 10 let. Já se chci ohlédnout a vidět, že to, co jsem dělal, mělo pozitivní dopad a nebylo to jen říkání „ne”, taková práce by mě nebavila.”
KORIDOR D8 má podle Martina Klečky velký potenciál dále růst. ,,KORIDOR D8 může vyrůst. Je omezen Prahou, Vltavou, Labem a Středohořím, protože ta krajina je tady všude stejná a bude muset řešit stejné výzvy – ne nadarmo jsou Doksany měřící stanicí, kde jsou 2.nejvyšší průměrné teploty v ČR – hned po jižní Moravě. Kdyby se mi jako občanovi Mnetěše podařilo změnit okolí v okruhu pěti kilometrů, tak to pořád není dost na to, aby ta systémová změna nastala. Je potřeba zásadně změnit uvažování v celé té oblasti.” Potenciál navýšení členů spolku je až na 50 obcí, nyní je členských obcí kolem 30. Pokud by došlo k takovému nárůstu, znamenalo by to jiný způsob projektového řízení a uvažování o řízení organizace. ,,Už teď určitá setkání dělíme na středočeskou a ústeckou část, protože se v jistých oblastech členové už nepotkávají” dodává.
Obce, které nejsou členy KORIDORU D8 uvádějí jako zábrany, že jim členství nikdo aktivně nenabídl. Je tedy potřeba podle předsedy KORIDORU D8 zlepšit business development a navazující produktovou nabídku na našich webových stránkách. „Častá zábrana také byla, že historicky KORIDOR D8 byl vnímán pouze jako protestní organizace. Až teď se ukazuje, že děláme konstruktivní věci a obce by to mělo zajímat, protože se to bude týkat i jejich katastru.”
Jeho přáním do budoucna je, aby si obyvatelé spojovali KORIDOR D8 s tím, že HÁJÍ JEJICH ZÁJMY a aby cítili, že je tady někdo, kdo se o ně stará. „KORIDOR D8 stále vidím jako hledání, kdy musíme hledat věci, které nás spojují a ne rozdělují – je to sice složitý proces, ale zase dlouhodobě udržitelnější.“ Kdyby byl KORIDOR D8 dítětem, nyní by byl ve fázi začínající dospělosti. „Už jsme si prošli prvním vzdorem i začínající pubertou. Nechceme jen říkat NE, NE, NE a odmlouvat státu nebo upozorňovat sama na sebe a získávat pozornost. Už jsme ve fázi, kdy jsme schopni obhájit naše názory a děláme něco smysluplného.”