Přeskočit na hlavní obsah

Měření kvality ovzduší ve Středočeském kraji

Ilustrační foto
Středočeský kraj se dlouhodobě podílí na spolufinancování monitoringu znečištění ovzduší. S jeho pomocí jsou kryty provozní náklady měřících stanic Kladno – Stehelčeves, Kladno – Buštěhrad a Kladno – Vrapice, které provozuje Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem. Dále Středočeský kraj přispívá také na krytí provozních nákladů měřících stanic v Mladé Boleslavi a Berouně, jejichž provozovatelem je Český hydrometeorologický ústav.
Vzhledem ke skutečnosti, že je v kraji stále celá řada lokalit, kde neprobíhá měření ovzduší a údaje jsou nahrazovány pouze modelovými daty, rozhodla se Rada kraje v roce 2017 schválit projektový záměr a podat žádost o finanční podporu z Operačního programu Životní prostředí v rámci akce „Pořízení mobilního monitorovacího zařízení na měření kvality ovzduší ve Středočeském kraji“. "Prioritou Středočeského kraje je měření polétavého prachu, tedy částic PM10, a benzo(a)pyrenu, neboť v porovnání s jinými kraji České republiky vykazují střední Čechy největší množství těchto znečišťujících látek," připomněl náměstek středočeské hejtmanky pro oblast životního prostředí a zemědělství Miloš Petera (ČSSD).
Ve výše zmíněném projektu byly pořízeny dva mobilní vzorkovací systémy, které jsou provozovány subjektem s platnou certifikací, včetně zajištění následných chemických analýz. Tímto je zajištěna potřebná kvalita výsledků pro nahrání a dalšímu zpracování do Informačního systému kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu. Oba vzorkovací systémy jsou podle potřeb Středočeského kraje a ČHMU přesouvány do různých lokalit, na kterých jsou provozovány nejméně po dobu jednoho roku, což byla jedna z podmínek přidělení dotace. "Prioritní jsou oblasti, které se vyznačují dlouhodobým překračováním imisních limitů, průmyslovým a dopravním zatížením," zdůraznil Miloš Petera.
"Na základě podnětů občanů města, ale především překračování imisního limitu pro benzo(a)pyren, byla vybrána jako první varianta město Čelákovice," uvedl dále náměstek hejtmanky. "Z předběžných výsledků měření za první tři čtvrtletí 2019 vyplývá, že na imisní zátěži mají převážně vliv lokální topeniště ve městě Čelákovice. Z hlediska kalendářního roku 2019 budou rozhodující pro imisní analýzu měření znečišťujících látek za měsíce listopad a prosinec," upřesnil ještě Miloš Petera.
Pro rok 2020 byla z důvodu imisní zátěže z průmyslu a dopravy, modelových dat a žádosti Sdružení obcí a spolků Koridor D8 vybrána jako vhodná lokalita obec Úžice u Kralup nad Vltavou.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Řízení EIA - Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby

Byla zveřejněna dokumentace EIA k tramvajové trati mezi Kobylisy a Zdiby .  Vyjádření k dokumentaci může kdokoliv zaslat do 10. července 2020. Posuzovaný záměr začíná v prostoru dnešní tramvajové smyčky Vozovna Kobylisy v Praze a dále vede ulicí Ústeckou na sever, přechází na silnici II/608, prochází obcí Zdiby, kříží nadjezdem dálnici D8 a končí obratištěm s parkovacím domem v katastru obce Sedlec. V předkládané dokumentaci EIA jsou posouzeny celkem dvě varianty technického řešení záměru: Varianta 1 uspořádání jízdních pruhů 1+1 s tramvajovým pásem šířky 7,5-8,0 m ve středu komunikace, s lokálními rozšířeními před křižovatkami na 2+1/1+2.  Mapa trasy varianty 1 k zobrazení Varianta 2 uspořádání jízdních pruhů v úsecích, kde je to možné, 2+1/1+2 s tramvajovým pásem šířky 7,5-8,0 m ve středu komunikace, s lokálními rozšířeními před křižovatkami na 2+2  Mapa trasy varianta 2 k zobrazení Dokumentace EIA Dopravně-inženýrská studie Situace ke ZVĚTŠENÍ

Vysokorychlostní železniční trať Praha – Drážďany tzv. VRT

Byla zveřejněna Studie proveditelnosti pro budoucí vnitrostátní i přeshraniční spojení mezi Prahou - Ústím nad Labem a Drážďany pro osobní i nákladní dopravu. Trasa začíná v dopravně Praha-Balabenka, kde je navrženo křížení ve směrech Praha hl. n. – Roudnice nad Labem VRT a Praha Masarykovo nádraží – Praha-Vysočany. Poté trať směřuje do střížkovského tunelu a dostává se na povrch v Ďáblicích. Od Líbeznic do Roudnice nad Labem vede trať po povrchu kromě průchodu přes obec Ledčice (hloubený tunel). Trať je v našem regionu navržena na rychlost 320 – 350 km/h. V km 25,700 je navržena odbočka Úžice s napojením na trať 092. V km 30,000 návrh počítá s vybudováním odbočky Zlosyň, ze které povede nová VRT směrem na Louny a Most. Dále je navrženo variantní trasování do Ústí nad Labem. Rozdělení realizace je do 3 úseků: -   VRT Podřipsko (Praha – Roudnice nad Labem) (zprovoznění 2029) -   VRT Krušnohorský tunel (zprovoznění 2040 +) -   VRT Středohoří (zprovoznění 2050 +) MAPY: Praha a

II/240 a II/101, přeložka silnic v úseku D7 - D8 - Obchvat Kralup nad Vltavou

Středočeští radní 13. ledna 2020 projednali stav přípravy staveb obchvatů v regionu a uložili radnímu pro dopravu Františku Petrtýlovi (ANO 2011), aby s přípravou 37 staveb seznámil zastupitele kraje na jejich jednání 27. ledna 2020. Našeho regionu se týkají především tyto dopravní tepny. II/240 a II/101, přeložka silnic v úseku D7 - D8, III. etapa - Obchvat Kralup nad Vltavou - D8 MÚK Úžice   – předpoklad nákladů je 512 mil. Kč.  Předpoklad vydání stavebního povolení v roce 2024.  Účelová dotace SFDI. II/240 a II/101, přeložka silnic v úseku D7 - D8, I. etapa - D7 MÚK Středokluky - Obchvat Kralup nad Vltavou –  předpoklad nákladů činí 1 723 mil.  Předpoklad vydání stavebního povolení v roce 2024.  Účelová dotace SFDI. II/240 a II/101, přeložka silnic v úseku D7 - D8, II. etapa - Obchvat Kralup nad Vltavou  - předpoklad nákladů činí 1 968 mil. Kč.  Předpoklad vydání stavebního povolení v roce 2020. Účelová dotace SFDI. Převzato z webu Sředočeského kraje